Rozbor textů - Sopor Aeternus 3

13. června 2012 v 18:42 | Clamor |  Sopor Aeternus
In der Palästra - Les Fleur du mal

Závist a nenávist. To jsou asi dvě hlavní slova vystihující podle mě tuto úžasnou a chytlavou píseň. V překladu In der Palästra znamená V paláci. Nejsem žádný kritik, ale každý na první poslech uslyší, jak nádherně pomalu a cinkavě začíná tahle píseň. Je to jakobych vešla do paláce a koukla na mohutný strop s obrovitánským křišťálovým lustrem a po lesklé podlaze bych se pomalu doklouzala ke stolku (pravděpodobně toaletka ručně dělaná ze dřeva), na kterém je položená hrací skříňka. Pomalým pohybem ji otevřu a začne hrát ona cinkavá melodie. Není v ní žádná baletka ani jiná postava, ale jen zrcátko. Vedle toaletky a taburetky jsou spadené těžké sametové červené závěsy. Po odhrnutí těchto těžkých závěsů prolítnou velkým francouzským oknem do pokoje sluneční paprsky. Oslepí mě to, ale ne natolik, abych spatřila tu divnou scenérii venku.
Stojí tam podivná černá postava a nahlas si zpívá. Píseň zní smutně. Jakoby se vyzpívávala ze svých problémů. Zpívá o mužném těle a ne, to zoufalství si nedokážete ani představit. To je ten hlavní příznak její reality, která nestojí za nic. Závidí? Možná, kdyby byla muž. Jenže ona není. Už ne...Ne psychicky - nikdy nebyla. A později přichází refrén. Stejně jako u slok, které zpívala, tak i teď se postava hýbe do rytmu a tancuje si. Neví o mé přítomnosti. V refrénu stojí, že ona je prostě jen tak plachá, a pomalu si srká vodu, zatímco on smí vypít rovnou celý džbán vína. On se zajímá o všechno. O všechno na světě. A ona je raději někde zavřená a nevystavuje se lidem a jen čeká, až příjde konec. Oh, být tak jako on. Mít jeho tělo...ALE ta postava přece nenávidí muže. Nechce být mužem. Vždyť ten výraz permanentního úleku jí tak sluší a prostě jí padne.
Píseň se začíná dramatizovat. Úlek je čím dál víc zjevný. Bůh toho muže stvořil tak kásného. Voda mu teče po jeho nádherně rovné páteři. A přikrčená zhrbená osůbka v černém dále zpívá o zmatení. Proč prostě nejde být neutrální? Přináší to akorát zmatení a přece jen při dokonalé neutralitě by byla naše přikrčená černá zpívající osůbka šťastná.
Potom píseň graduje na nejvyšší stupeň. Osoba zpívá jak prostě asi nejspíš závidí tomu přirozeně krásnému muži. On totiž neví, co to je, nést tu nenávist k sobě samému. To, že černá postava byla napřed někdo úplně jiný, to že i ona byla muž! Ale nenávist ji dovedla k tomu, čím je teď a že by raději byla neutrální, raději by byla "to". To znechucení pokaždé, když se podívá do zrcadla, ta hrůza...A kdyby mu o všech těch pocitech řekla, on by jen potřásl hlavou a zasmál se melodickým smíchem její stupidní hlouposti a té bestii, která se uvnitř černé osoby probouzí.

Abych to tak zhrnula, tohle je další z mnoha písní, která celkem surově a pravdivě pojednává o snu Anny Varney Cantodei být neutrální. Jaký je Váš názor na tuto či jinou píseň Sopor Aeternus? Pište do komentářů :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kirma-lee kirma-lee | Web | 13. června 2012 v 19:29 | Reagovat

Song, který je dost pravdivý, abych ti upřímně řekla. Viděla jsem i klip a můžu říct, že jsem měla stejné pocity k tomu jako ty. Chce být neutrální, ale ví, že to nejde. Ona si zažila, jaké to je, být oběma pohlavími. A v tom ji obdivuji.

2 Clamor Clamor | 13. června 2012 v 20:33 | Reagovat

Jj, klip je hodně známej :) No tak snad v budoucnu medicína zase pokročí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama