Vlad III. Tepes

18. září 2008 v 17:33 | Moonlight
V srdci Transylvánie leží rodné město Vlada Tepes e - Sighisoara. Na domě, kde se Tepes roku 1431 měl údajně narodit jako druhorozený syn Vlada Dracula, je umístěna malá deska. Dům dnes slouží jako restaurace a pivnice pro turisty. Psal se rok 1431 a území dnešního Rumunska bylo rozděleno na tři oblasti: Transylvánii neboli Sedmihradsko ovládané uherskou korunou, Moldávii a Valašsko. Šlo o tři samostatné státy, o které projevovali velký zájem Turci. Mezi těmito státy nikdy neexistovala shoda. Jejich knížata velmi často vzájemně bojovala, a pokud to bylo výhodné, neváhala požádat o pomoc Turky. Když bylo Vladu Tepesovi šest let, následoval otce do valašské metropole Tirgoviště, kde uherský král a římský císař Zikmund Lucemburský jmenoval otce knížetem a rytířem Dračího řádu. Příjmení Dracul je lidovou zkomoleninou titulu draconarius , (rytíř Dračího řádu). Dracul znamená také "ďábel". Přidáním kocovky "a" vznikl výraz Dracula neboli ďáblův syn.

Dětství prožil Vlad Tepes s mladším bratrem Radem Krásným v Turecku jako rukojmí sultána Murada II. Tam poznal turecké tresty a krutost. Zajetí pro Vlada skončilo v roce 1448, když se dověděl, že otec a starší bratr byli zavražděni skupinou valašských šlechticů.

CESTA K TRŮNU Po otcově smrti byl na valašský trůn jmenován kníže Vladislav II., podporovaný tehdejším správcem uherské říše Janem Hunyadym. To Vlada Tepese neodradilo. V nepřítomnosti nového knížete vtáhl do Tirgoviště, hlavního města Valašska, a s tureckou podporou se ujal dědictví. Po měsíci a půl byl knížetem Vladislavem II. ze země vyhnán. Dalších osm let strávil Vlad Tepe na cestách, hlavně v Moldavsku a Sedmihradsku. S pomocí Jana Hunyadyho a uherského krále Ladislava Pohrobka začal znovu usilovat o valašský trůn a podařilo se: vtrhl do Valašska, zajal Vladislava II. a nechal ho popravit. Sám pak vládl dalších šest let.

ROZPORNÁ POSTAVA Podle některých historiků se Dracula, známý také jako Vlad Naražeč, snažil bránit zájmy a nezávislost Valašska a křesťanství před osmanskou expanzí. Jiní ho považují za patologický případ mučitele, který zabíjel z pouhé rozkoše. Skutečný Dracula - kníže temnot a upír, jak ho popisuje Stoker - nikdy neexistoval a jen díky Stokerovi se Dracula stal jednou z nejproslulejších legend našich časů. Celý svět ho spojuje s nočními výpravami, při nichž uspokojoval svou touhu po lidské krvi.

TEPESŮV HROB Rumunsko v posledních letech legendy o Draculovi plně využilo a vytvořilo z něho turistickou atrakci. Pán vlků a divokých psů ze slavném Stokerova románu je prý pohřben v klášteře na jezerním ostrůvku Snagov, asi čtyřicet kilometrů od Bukurešti.Avšak to, co zůstalo zachováno v klášteře Snagov, nejsou ostatky upíra, ale knížete Vlada Tepese
. Ten je skutečně historicky doloženou osobností. Na březích jezera stojí několik výletních restaurací a víkendových domků. V okolí není téměř vidět lidskou duši. S výjimkou víkendů vévodí krajině tíživé ticho. V klášteře dnes žije jediný nemocný a nepohyblivý mnich a asi šedesátiletá jeptiška, která se stará jak o mnicha, tak o celý areál. V letech 1931 až 1932 tam prováděli archeologové Florescu a Rosetti vykopávky, a dospěli k překvapujícím zjištěním. Údajný Draculův hrob byl prázdný. Obsahoval jen kosti zvířat a starou keramiku. Další výzkumy odhalily v klášteře ještě jeden náhrobní kámen - na pravé straně kostela. V tomto hrobě byla nalezena rakev zahalená do červeného rubáše vyšívaného zlatem. Obsahovala lidské kosti, šlechtické roucho okrové barvy, šperky s dračím motivem a dámský prsten. Předměty byly dopraveny do bukurešťského Historického muzea, ale odtud záhadným způsobem zmizely.

STOKEROVA INSPIRACE Klášter pochází ze čtrnáctého století a podle pověstí to byl právě kníže Tepes, který jej v polovině patnáctého století dal přestavět a obehnat hradbami. Ze čtyř věží pevnosti zbyla původní jen jedna. Tři další byly po zemětřesení v roce 1940 zrekonstruovány. Úzkou náhrobní desku zdobí miniaturní portrét knížete Tepese, který je věrnou reprodukcí obrazu ze sbírek jednoho tyrolského hradu. Z ostrova na jezeře je vidět velkou budovu ze žlutého kamene, bývalou rezidenci rumunského diktátora Nicolae Ceauseska. Třicet let mu sloužila k odpočinku a byla také určena pro vládní hosty. Rumunský diktátor tehdy výslovně zakázal, aby byl Stokerův román přeložen do rumunštiny.

KRVEŽÍZNIVÝ PANOVNÍK Kdo byl ve skutečnosti kníže Tepes? Národní hrdina, jak ho zobrazují rumunské národní pověsti, nebo despota proslavený neobvyklou krutostí a sadismem? Zvyky Vlada Tepese byly skutečně krvavé. Nepřátele nebral do zajetí, ale zaživa je narážel na kůl a jejich těla nechával napospas zvířatům. Odtud dostal přezdívku Vlad Naražeč. Nutil zajatce, aby si vykopali vlastní hroby a aby před stětím hlavy byli přítomni vlastnímu pohřebnímu obřadu. Stovky těl tureckých vojáků naražených na kůly v lese odradily od boje s Tepesem dokonce i dobyvatele Konstantinopole, sultána Mehmeda II. V roce 1460 přijal Vlad Tepes turecké výběrčí daní. Protože před ním nesmekli turbany, nechal jim je k hlavám přibít. Vyrovnal se i s bojary, kteří rozvraceli zemi a osnovali různá spiknutí. Několik stovek předních šlechticů pozval do svého paláce v Tirgovišti a dal je zatknout. Přes pět set šlechticů včetně rodinných příslušníků bylo naraženo na kůly. Zkonfiskovaný majetek rozdělil mezi nižší šlechtu a sedláky.
Stejně jednoduše vyřešil rovněž problém žebroty. Sezval všechny žebráky do hodovní síně a posléze ji dal i s opilými hosty podpálit. Svůj čin odůvodňoval tím, že zabil hned tři mouchy jednou ranou. Poctivé lidi prý zbavil obtěžování žebráků, zemi zbavil chudoby a žebráky jejich těžkého údělu. Na náměstí v Tirgovišti dal u studny umístit zlatý pohár.Každý, kdo se jej pokusil ukrást, byl bez milosti naražen na kůl. Podle rumunských kronik neexistovalo ve Valašsku za Vlada Tepese zlodějství, žebrota ani nezaměstnanost. Je ovšem pravda, že během panování dal kníže popravit asi sto tisíc poddaných. V té době dosahoval celkový počet obyvatel Valašska pěti set tisíc.

STAVBY Kníže Tepes zakládal kláštery, obklopoval se pravoslavnými kněžími a účelově podporoval církev. Kláštery dostávaly úrodnou půdu, ale v případě války musely Tepese zásobovat penězi a potravinami. Nejznámější kláštery postavil kníže Tepes na Snagově a Tirgsoru, poblíž Ploesti. Jeho hradem byla pevnost Poenari. Je známa i pod názvy Castle Dracula, Castro Agrish či Nerx. Pevnost Poenari je nejchmurnějším rumunským hradem. K jeho troskám musí člověk vystoupat tisíc čtyři sta schodů. Namáhavý výstup však stojí za to. Z výšky se otevírá pohled na průsmyky a karpatské lesy a na druhé straně na údolí řeky Arges. Hrad byl postaven v roku 1459 na místě staré dácké pevnosti. V době, kdy se kníže rozhodl vybudovat své sídlo, tyčily se nad řekou Arges zříceniny dvou hradů - tvrze Poenari a staré dácké pevnosti Decidavy. Jeden z nich měl být obnoven. Tepes si vybral Decidavu, ale ke stavbě použil materiál ze tvrze Poenari. Hrad byl postaven ve tvaru nepravidelného mnohoúhelníku. Měl obytnou věž (donjon) a čtyři obranné bašty. Zdi byly dvojité, což zvyšovalo obranyschopnost hradu. Na severní straně byla vyhloubena studna, z níž vedla tajná úniková chodba vnitřkem hory až na břeh řeky. Poenari nebylo velké. Pojalo nezbytnou vojenskou posádku a malý počet sloužících. Je možné, že se zuřivost valašského knížete vystupňovala smrtí manželky. Podle pověsti, již použil ve filmu Interview s upírem americký režisér Francis Ford Coppola, se Draculova žena vrhla z věže pevnosti Poenari do řeky Arges, aby unikla Turkům, kteří hrad obléhali. Od té doby se říká této části řeky Riul Doamnei (Princeznina řeka). Tepesovi se tehdy podařilo utéci tajnou chodbou. Uchýlil se do Transylvánie a věřil, že mu pomůže uherský král Matyáš Korvín. Ten ho však nechal na dvanáct let uvěznit.

TŘETÍ VLÁDA V září 1476 propustil Matyáš Korvín Vlada Tepese z vězení a znovu ho jmenoval valašským knížetem. V listopadu 1476 se Tepes ujal vlády ve Valašsku potřetí. Jen o měsíc později se u Dunaje nečekaně objevil sultán Mehmed II. a postupoval s vojskem do valašského vnitrozemí. Tepes se mu postavil poblíž Bukurešti a byl zabit, údajně ve věku pětačtyřiceti let. Jeho smrt je dodnes zahalena tajemstvím. Podle jedné verze byl zepředu proboden na pádícím koni, podle jiné ho zezadu sťali mečem. Jiná verze hovoří o tom, že skupina nespokojených šlechticů Tepesovi uřízla hlavu a podle líčení tehdejšího kronikáře ji poslala Mehmedovi II. do Istanbulu v nádobě s medem. Je nutné přiznat, že i jiní evropští panovníci té doby si možná s Vladem Naražečem v krutosti nezadali. Trest naražení na kůl pocházel z Asie a s příchodem Turků zdomácněl i v Evropě. Pozemský život Vlada Naražeče skončil v patnáctém století tragicky. Jako literární postava se objevil o čtyři století později v románu Brama Stokera, který mu pod jménem Dracula zaručil nesmrtelnost.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama